Místo pro biodiverzitu - vítejte v areálu ČZU!
Místo je navrženo tak, aby souznělo s architektonickým konceptem areálu ČZU a současně maximálně podporovalo rozmanitost rostlin a živočichů. Na původním pozemku došlo ke kompozičnímu vložení nového nízkého terénního valu s partiemi z vápencových kamenů a jemného písku. Klíčové prvky podpory biodiverzity tvoří i květnatá louka a přítomnost mrtvého dřeva.
Více se dočtete zde: https://1url.cz/yJkTR
Projekt vznikl díky finanční podpoře Letiště Praha, a. s., v rámci dotačního programu Biodiverzita.
Květnatá louka
Byla zde vyseta „Pražská regionální směs“, což je zcela unikátní směs semen lučních rostlin místního původu, která díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy přispívá k druhové pestrosti travinných porostů města. Semena jsou šetrně odebírána ze zachovaných lokalit v Praze, následně rozpěstována na záhonech a používána ke zlepšování druhového složení městských pozemků. Pro každou osévanou lokalitu je vytvářeno složení přesně na míru. Naleznete zde proto mnoho stejných rostlin jako v nedalekém kaňonu Vltavy či v Divoké Šárce. Na květnaté louce rostou šalvěje, hvozdík kartouzek, hlaváč žlutavý a mnohé další suchomilné rostliny, které poskytují nektar a pyl pro opylovače (včely, motýly, pestřenky a mnoho dalších), ale i potravu pro býložravý hmyz, bez kterého by zde nemohl přežívat hmyz dravý či drobní savci a ptáci. .
Mrtvé dřevo
Je nepostradatelné pro vývoj larválních stádií mnoha druhů hmyzu (např. tesaříky, kovaříky, roháče či některé včely). Mrtvé dřevo je důležité i pro houby, které tvoří díky své schopnosti rozkládat organickou hmotu a redistribuovat živiny klíčovou součást většiny ekosystémů. Houby mohou mj. sloužit za potravu pro mnohé saproxylické živočichy. Nejlepší je, když některé dřevo leží na zemi (vlhne) a jiné kusy ční do vzduchu (zůstávají suché). Mnoho druhů hmyzu preferuje přímo osluněné dřevo. Písečné plochy jsou domovem mnoha druhů volně žijících včel ale i brouků, jako jsou třeba střevlíci. Dokáží na nich růst i určité pískomilné rostliny, adaptované na toto extrémní prostředí (např. paličkovec šedavý). Vrstva písku by měla být dostatečně silná (ideálně až 1 metr), aby zajistila prostor pro zemní hnízda včel či vhodné mikroklimatické podmínky pro přezimování hmyzu.
Vápencové kameny
Dodávají místu nejen estetický rozměr, ale mohou poskytnout i prostor pro růst specifických (vápnomilných) vyšších rostlin a lišejníků. Je to místo, kde se leckterý hmyz či ještěrka po ránu rádi prohřejí. Mezi kameny se také lze schovat v případě nepříznivého počasí.
Odkud pochází materiál vytvořeného biotopu?
Snažili jsme se co nejvíce využít místní zdroje a minimalizovat tak přesuny hmot. Většinu objemu tvoří zdejší spraš - výkopová zemina ze stavby školky v areálu ČZU. Vápencové kameny pocházejí z Českého krasu. Poskytl je Velkolom Čertovy schody, a.s., se kterým univerzita spolupracuje, jmenovitě na projektech týkajících se šetrného lesnického hospodaření podporujícího biodiverzitu. Písek jsme přivezli z nedaleké pískovny v severním předpolí Prahy. A mrtvé dřevo bylo ještě před pár lety živé. Jedná se o odumřelé stromy z kampusu ČZU, které byly pokáceny z důvodů bezpečnosti osob.
Tento projekt byl realizován díky finanční podpoře Letiště Praha, a.s.
